ROBOTÍ APOKALYPSA náhrada za člověka

text: M. Ostřižek, foto: Shutterstock

 Je potěšitelné, že slovo robot vzniklo v české kotlině a poprvé se objevilo na jednom popsaném papíru, nad kterým se právě v tu chvíli skláněl nějakej Karlík Čapkuj. Ovšem již méně potěšitelné je, že onen robot, kterej měl člověku pomoci, mu bude paradoxně právě skrze jeho pomoc sice nezáměrně, ale výrazně škodit...

Ve svých počátcích roboti byli a stále ještě jsou neuvěřitelným přínosem pro člověka. Dokáží pracovat s neuvěřitelnou přesností a nekonečnou vytrvalostí. Nepotřebují jíst, nepotřebují odpočívat a také nepotřebují plat. Dokáží nahradit člověka tam, kde by nedokázal pracovat vzhledem ke své málo odolné biologické stavbě.

Jenže s roboty je to jako s ohněm – dobrý sluha, ale zlý pán! Pokud roboti nahrazovali člověka pouze tam, kde to bylo nezbytné – tak to bylo v pořádku. Ovšem jakmile se robot stal pouze jedním z nástrojů tzv. stálého růstu, a začal člověka nahrazovat i na místech, kde to není nezbytné, ale pouze ekonomicky výhodné – začíná se z dobrého sluhy stávat zmíněný zlý pán.

Za vším zase stojí ta nekonečná lidská chamtivost ukrývající se za souslovím civilizačního pokroku. Již dnes víme, že pokud budeme v robotím trendu pokračovat i dalších zhruba deset let, bude přibližně polovina odpracovaného času (bráno celosvětově) zajištěna právě těmito mechanickými náhradníky člověka. A dále do budoucna se toto již tak značně alarmující číslo bude zvyšovat.

Nedá mi, než nezmínit myšlenku z české filmové klasiky Pelíšky, kde Stellinka Zázvorková pronese onu památnou větu „A skláři nebudou mít co žrát!“, když v rodinném kruhu obdivují plastové kelímky. Je to obdoba s dnes zmiňovanými roboty. I ti připraví o práci miliony lidí! A co budou žrát?! A tady již nepůjde o pár stovek sklářů...

Právě na robotizaci a automatizaci je krásně vidět, jak člověk přestává s technologickým pokrokem držet krok. Prostě se již nedokáže v tak krátkém časovém úseku přizpůsobit. Ani člověk sám, ani samotný systém, ať již fyziologický nebo sociálně-ekonomický.

Některá místa obsazená robotem samozřejmě nahradí nová, jiná pracovní místa. Ale zjevně to zdaleka nedokáže pokrýt všechna místa, o které díky robotům člověk přijde. Ty miliony či spíše desítky milionů lidí bez práce nedokáže již nyní těžce dýchající sociální státní systém uživit!

Je docela dost dobře možné, že tito lidé nebudou mít na to, aby mohli prožít alespoň uspokojivý život. A co jejich rodiny, jejich ženy, jejich děti?! Neblížíme se rychlými krůčky k nové Velké říjnové revoluci?! Ovšem tentokráte nemusí vystřelit Aurora, ale onen povel k útoku může přijít z digitální pavoučí sítě obepínající svět. Historie se může velmi snadno zopakovat a nemusí to být pro lidskou civilizaci vůbec příjemné.

A nezapomínejme na jeden z hlavních přírodních zákonů: „Kvantita vždy zvítězí nad kvalitou.“ A pokud se podíváme a zamyslíme nad tím, kolik že je na světě chudých a kolik bohatých... Pak myslím, že od tohoto bodu zlomu nemusíme být příliš vzdáleni. A roboti spolu s nastupující umělou inteligencí mohou tuto vzdálenost ještě výrazně zkrátit.