MANDLE to nejsou jen jádra
Zveřejněno v Bylinky a léčitelství

MANDLE to nejsou jen jádra

text/foto: M. Šikulová

Přesto, že mandloně pochází svým původem ze subtropů, daří se je pěstovat i v našich podmínkách, zejména na Jižní Moravě a pak všude tam, kde se daří broskvoním a meruňkám. Se změnou klimatu, ale budeme moci mandloně pěstovat zřejmě již brzy po celé Evropě...

Nejznámější lokalitou pěstování mandloní jsou pak svahy nedaleko jihomoravských Hustopečí. Tady byly mandloně pěstovány již od druhé poloviny minulého století a v omezené míře se zde pěstují stále. Ale nejsme tady kvůli tomu, kolik mandloní se u nás pěstuje, ale spíše jak nám mohou pomoci. Většinou se nám vybaví jejich chutná jádra, anebo z nich za studena lisovaný a velmi ceněný olej. Ten má skvělé účinky zejména na strije a hojení uzavřených ran a jizev.

Nicméně, jak jsem již napsala v názvu - mandle, to nejsou jen jádra. Můžeme říct, že takřka celá mandloň nám může poskytnout ingredience, které můžeme využít v léčitelství. Například čaj z nasušených květů mandloně je výborný prostředek pro likvidaci nejrůznějších střevních parazitů zejména pak hlístů, roupů, škrkavek, svalovců i vlasovců. Připravit ho je pak velmi jednoduché. Přibližně polévkovou lžíci nasušených květů přelijeme cca 3dcl horké, ale ne vřící vody a necháme deset minut louhovat.

2

Při potížích pijeme třikrát denně. Po týdnu je dobré léčebnou kúru přerušit a navázat jiným čajem jeli potřeba. Dále se mimo semen dají využít také jejich skořápky. Z těch uděláme odvar a použijeme jako čaj na nespavost (ideálně osladit medem), na kašel i na horečku. Odvar připravíme asi z patnácti skořápek, které zalijeme přibližně půllitrem vody a dáme vařit. Od doby, co dojde k varu vaříme asi patnáct minut. Můžeme podávat teplé, ale i studené.

Odvar můžeme připravit také z mandloňové kůry. Takovýto odvar působí močopudně při zavodnění. Při nachlazení a chřipce pak dokáže zmírnit teplotu. Odvar opět připravíme velmi snadno. Dva až tři pásky (přibližně 2 x 10 cm) nasušené kůry (můžeme použít i čerstvou) povaříme přibližně čtvrt hoďky v asi čtvrtlitru vody a podáváme horké třikrát denně.

A ještě nám zbyly listy mandloní. Ano i ty se dají bylinkářsky využít. Čerstvě natrhané listí můžeme přikládat na pohmožděniny, anebo na kožní vřídky a vředy. Čaj z nasušených listů pak můžeme využít opět na močopudné čaje při zavodnění organismu či pokud potřebujeme zajistit projímavý účinek.

Čaj z listí připravíme přelitím jedné kávové lžičky asi čtvrtlitrem horké, nikoli vřící vody. Necháme přibližně deset minut louhovat a pijeme teplé. Můžeme použít tři šálky za den. Možná až si tohle člověk přečte, rád zařadí mandloň do své zóny přežití.

Mandloň kvete brzy z jara jako jeden z prvních stromů. Květy jsou složeny z pěti okvětních plátků a dosahují průměru 3 až 5 centimetrů. Zabarvení mohou mít od bílé přes lehce narůžovělou až po lehce fialkovou.
Mandloň má velmi rozrostlý a dá se říci mohutný kořenový systém - ten nevidíme, a je v přímém kontrastu s krásnou korunou stromu. Kořeny mandloně dokáží potrhat i zdivo, chodníky a podobně. Další zajímavostí je, že přesto že má mandloň plod - nedá se jíst.

Zde připravujeme

VÝHODNOU REGISTRACI

pro čtenáře